Na dovolenou s obytňákem a mimčem III. část

Den 6. "Šikmá věž a krásná zastávka"

Ráno jsme to vzali fofrem k Pise. Tentokrát parkování nebyl žádný problém. Všechna parkoviště ve městě jsou sice placená, ale nemají výškové omezení. Jediný problém - pokud se s prcekm chystáte do Pisy - jsou lidi. Bohužel to vypadá, že šátky a nosítka neznají a hrozně je překvapuje, že můžete na břiše mít něco jinýho, než batoh. Takže doopravdy velký pozor. Navíc, jak to říct, jsou to prostě bezohledný hovada

Po procházce a obědě jsmse se vydali hledat místo, kde bychom mohli strávit odpoledne. A to alespoň do doby, než zase vymyslíme další plán naší cesty. Poblíž města jsou krásné hory a s trochou snahy se dá vyjet až na vrchol. Jen musíte doufat, že nepotkáte žádné auto v prostisměru, protože pak je velký problém. A pokud by vás to zajímalo, tak doufat nestačí, protože my jich potkali několik. Místo, na které jsme se dostali, ale stálo za to. 

Sprcha, jídlo, trochu práce, dvacet minut spánku v hamace a vyrážíme dál. Kam? No, proč to nevzít přes půlku Itálie, že jo :) Rozhodli jsme se vydat do Verony. Cestou nám běží film Dopisy pro Julii, abychom se trochu naladili na to, co nás čeká. Ted upřímně, dnes už nás čekala jenom zamčená benzinka s otevřeným (bohužel) záchodem těsně před Veronou, kam jsme se dostali asi v jednu ráno. Ten záchod se fakt nedal použít. 

Den 7. "Dopisy pro Julii"

Verona nás za celou dovolenou nadchla asi nejvíc. Je to naprosto krásné město. Ovšem čím víc se blížíte k tomu slavnému balkónu, tím víc si musíte dávat pozor na drobečka v šátku. Lidi prostě nekoukaj doleva, doprava a jdou. Ale jinak každopádně Veronu doporučujeme!

No a když už jste ve Veroně, nemůže prostě nenavštívit Benátky. Celou cestu jsme bydleli "nadivoko". V Benátkách už jsme byli ale nuceni využít kempu. Protože jestli zaplatíte za kemp, nebo na parkovišti, tak rozdíl ceny už není tak velký. Jen jednu stanici autobusem od centra Benátek jsme narazili na naprosto skvělý kemp. Na záchodech byste mohli jíst ze země, sprcha luxusní, klid... no prostě paráda. Do toho přišla slušná bouřka, takže jsme nakonec byli i rádi. Pivko a spát, protože ráno v sedm jsme chtěli stihnout autobus do Benátek

Den 8. "Benátky a skoro cesta domů"

Ráno autobus, Benátky, procházka a úplně super dopoledne. Benátky asi nemá smysl představovat. Byli jsme moc rádi, že jsme vyrazili brzo, protože jsme město stihli prakticky prázdné. Zpátky jsme se chtěli dostat rychle, protože jsme do dvanácti museli opustit kemp. Rozhodli jsme se, že využijeme místní MHD. To jsme ale nevěděli, že ta loď staví na zastávkách skoro každých padesát metrů, takže se nám cesta k autobusu trochu protáhla, autobusák nám pak zastavil až o stanici dál, ale nakonec jsme se v pohodě stihli pobalit. Rozhodnutí bylo, že jedeme domů, jenže pak nějak padlo v autě slovo Slovinsko. No a bylo.

Vydali jsme se do Triglavského národního parku, který určitě stojí za to vidět. I tady jsme byli nuceni využít kemp, protože stání na divoko je ve Slovinsku zakázané a policajti mají výborný koníček - hledají kempery a dávají jim hoooodně mastné pokuty.

Den 9. "Teď už ale doopravdy"

Ve Slovinsku jsme zůstali až do večera následujícího dne a kolem osmé večer vyrazili směr domov. Ještě jednou jsme přespali na Benzínce v Rakousku a ráno už to dojeli.

Přátelé, pokud máte strach z cestování s miminem, tak se vůbec nebojte. Vašíkovi bylo v době naší dovolené deset týdnů a celou dovolenou zvládal možná i líp než my. V autě v sedačce spal, když jsme zastavili, tak se s námi mazlil. S plenama jsme vyšli a hlavně - byli jsme všichni spolu a to je to hlavní.